Mrzáci ve Vysokých Tatrách

24. července 2017 v 9:25 | Anůše |  Na cestách
Ještě před nedávnem jsem psala článek o tom jak je ze mě mrzák v sádře. Nohu stále lečím, čekají mě poslední rehabilitace a doufám, že od srpna už budu moct začít běhat. Druhý mrzák na tom ještě není nejlíp, na podzim ho čeká další operace. I přes tyhle komplikace jsme se však rozhodli, že se vydáme do Vysokých Tater! Byl to docela bláznivý nápad, vzhledem k tomu, že jsou tam všude kameny a docela náročný terén. Mě však už zase hrozně chyběly hory, a když jsem viděla za kolik se dá jet RegioJetem na Slovensko, bylo rozhodnuto. Pro naše nohy to sice bylo chvílema trošku trápení, ale zvládli jsme to. Bylo to parádní a stálo to za to.


Středa + Čtvrtek - ŠTRBSKÉ A POPRADSKÉ PLESO

Vyjeli jsme večer, abychom ušetřili za noc. Vlak nám jel z Prahy kolem desáté. Moc jsme se sice nevyspali, ale já byla tak natěšená, že jsem to ze začátku ani moc nevnímala. Do Štrby jsme dorazili v půl páté ráno. V 6 jsme jeli ozubenou železnicí ke Štrbskému plesu. Počasí bylo na nic, pršelo, foukal vítr a nám se ven vůbec nechtělo. Bágly jsme si nechali v úschovně a pešky jsme se vydali k nedalekému Popradskému plesu. Tolik jsem se těšila, až uvidím všechny ty hory a ona byla mlha. Byla nám pěkná zima, brzy jsme promokli a nálada nic moc. Byli jsme unavení, promoklí a dost skleslý z počasí.

Obešli jsme pleso, zašli k symbolickému cintorínu, kde se vzpomíná na lidi, co tu zahynuli a vydali se na cestu zpět. Vrátili jsme se asi v 11, tak jsme ještě zašli na pizzu a čaj. Pak jsme čekali na nádraží do 14 hodin na vlak do Vyšných Hágů, odkud jsme pešky šli do Štoly, kde jsme byli ubytovaní. Většinou do hor jezdím sice na přechody na těžko, ale vzhledem k našim stavům, by to nebyl úplně nejlepší nápad. Konečně nám vylezlo sluníčko a tak jsme mohli uschnout a trochu si užít výhled na hory.

Vybalili jsme věci, uvařili jídlo, naplánovali nějaké výlety a šli jsme ještě na chvíli ven, prozkoumat vesnici. Po čepované plzni jsme došli na pokoj příjemně unavení a usnuli snad ještě za světla.




Pátek - CESTA KOLEM PLES

Ráno, když jsme se vzbudili tak bylo krásně jasno. Hned jsem měla dobrou náladu a už jsem se těšila ven. Chtěli jsme jet busem už ze Štoly, ale na zastávce nám nějaká paní řekla, že tenhle jezdí jen o víkendu. Tak jsme šli pěšky do Vyšných Hág a odtud jeli zase vláčkem ke Štrbskému plesu. Odtud jsme vyrazili po žluté na nádherný okruh kolem několika ples a vodopádu Skok.

Nejdříve se šlo lesem, žádné prudké stoupání, ale pak začali šutry. Bylo tam krásně a já se cítila hrozně šťastně. Postupně se zatahovalo a foukalo, ale i tak to bylo nádherný. Přešli jsme přes Bystrou lávku - 2314 m.n.m. odkud jsme měli výhled na ještě trochu zamrzlé Okruhle pleso a na druhé straně dvě Wahlenbergovy.

Přešli jsme hřeben a pokračovali dolů Furkotskou dolinou. Cesta dolů byla o dost horší jak nahoru. Šli jsme pomalu a snažili se moc nerozsekávat. Pod Furkotskou jsme pokračovali po červený zpátky do Štrbského plesa, kde jsme stihli poslední autobus do Štoly. A zrovna když jsme nastoupili začalo pršet - stihli jsme to akorát. Jak jsem si sedla, pěkně mě rozbolely nohy, a přišla na mě únava. Byl to úžasný výlet.











Sobota - VOLNÝ DEN A POPRAD

Na dnešek jsme nic neplánovali, jelikož jsme věděli, že má pršet. Taky jsme chtěli, aby si naše vazy trochu odpočinuly. Odpoledne jsme se rozhodli dojet do okresního města Poprad. Měli jsme docela dobrý zážitek, když jsme jeli autobusem a vystoupili úplně v jiném městě. Tak jsme si počkali 2 hodiny na další...


Neděle - BATIZOVSKÉ PLESO A VODOPÁDY

Dnes jsme vyrazili z Vyšných Hág. Odtud jsme šli lesem po žluté. Stromy pomalu mizely a my asi po 2,5 hodinách došli k Plesu a vodopádu. Bylo to tam fantastický. Nejdřív jsem od tohohle výletu nic moc neočekávala, ale moc mě to překvapilo. Škoda jen, že nebylo teplo a nemohli jsme se kochat déle. Dost tam foukalo a chvíli i pršelo, tak jsme zase šli raději dolů, po červený, kolem Suchého vrchu.

Narazili jsme na silnici, která vede od Sliezského domu. Chvíli jsme šli po ní, chvíli zelené lesní cestě. Počasí se opět vyjasnilo. Došli jsme do Tatranské Polianky a pokračovali pešky až do Štoly.










Pondělí - RYSY

Na dnešní poslední výlet jsem se těšila ze všeho nejvíc, jelikož to byl nejtěžší výstup (jo jsem trochu blázen) a hlavně jsme zdolávali vrchol. Jo a taky hlásili dobré počasí.

Ráno jsme vstali už v 7, zabalili věci a vyrazili busem do Štrbského plesa, kde jsme si zase nechali bágly v úschovně. Museli jsme opět k Popradskému plesu. Ta cesta dnes byla úplně jiná. Předtím hory v mlze nebyly skoro vůbec vidět a teď jsme se mohli celou cestu kochat. Od plesa jsme vystupovali po červené až na vrchol.

Jak jsme šli, postupně se začalo zatahovat a sluníčko už nevylezlo. Stoupání bylo docela náročný, vystoupali jsme asi o 1200 metrů, potkali pár řetězů a žebříku.

Došli jsme k chatě pod Rysmi a odtud to byla asi ještě hodinka na vrchol. Všude bylo hrozně moc lidí. Prošli jsme se po sněhu a po šutrech vstoupali vzhůru. Můj druhej mrzák počkal kousek před vrcholem, už to bylo spíše lezení než chození a jeho noha zavelela. Nejdřív jsem si říkala, že půjdu s ním už dolů, přeci jen musím se taky šetřit, ale pak jsem si řekla, že když už jsem tady tak tam prostě vylezu. A byla jsem pak hodně ráda.

Nahoře to bylo prostě boží. Měla jsem hory všude kolem a cítila jsem se neuvěřitelně šťastně. Zrovna se sem řítila mlha a mraky. Přede mnou byl hřeben, který přímo odděloval jednu stranu, která byla plná mlíka a tu druhou, kde bylo ještě krásně vidět. Byl tam parádní sráz dolů a mě zase lákalo jít úplně co nejvíc na kraj. Vůbec se mi odtuf nechtělo, ty výhledy byly prostě úžasný. Myslím, že je to zatím druhá nejhezčí hora, na které jsem byla, hned po Triglavu.

O cestě dolů radši nechci ani mluvit. Šli jsme stejnou jako na horu. Bylo to na hovno a naše nohy dost trpěly... Ale opět jsme to dali. Byla jsem docela vyřízená, ale pořád hrozně naplněná všemi těmi zážitky. Na noc jsme se vydali vlakem zpátky do Čech.











Co vám budu povídat, bylo to zase úplně skvělý výlet. Miluju hory. Miluju cestování.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Joina Joina | Web | 24. července 2017 v 9:47 | Reagovat

Tak sem máme naplánovano jét začátkem srpna

Což jak se koukám, kam jste se až vyšplhali, doufám, že já tam nepujdu :) Nic mémě skvělé fotky, nádherná příroda.
Někdy je lepší cesta nahorů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama