Skotsko

18. prosince 2016 v 12:45 | Anůše |  Na cestách
Ahoj,
dneska vám konečně po dlouhé době napíšu jak jsem se měla ve Skotsku. Byli jsme tam sice na konci října, ale já si čas na napsání článku bohužel našla až teď. Musím říct, že na tenhle trip se mi úžasně vzpomíná. Bylo to nádherný, všechno od začátku až do konce. Tahle země je úžasná a rozhodně se tam chci co nevidět zase vrátit. Zamilovala jsem si to tam. Prožívala jsem tam spoustu nostalgických chvilek, jelikož je tam skoro všechno stejný jako v Irsku, kde jsem jako malá vyrůstala a k té zemi mám celký citový vztah. Ani nevím, co mám z těhle zemí nejraději, možná hrady a kamenné domy, možná útesy a moře nebo pozitivní a milí lidi všude kolem, možná jejich jazyk, možná větrné pobřeží, majáky a louky plné ovcí. Těžko říct, všechno mi tam přijde dokonalé. Tak doufám, že si tenhle článek užijete alespoň trochu jako já putování po Skotsku!


Jeli jsme autem a cesta byla nechutně dlouhá. Navíc jet v pěti lidech passatem fakt není žádná sranda. Byla jsem rozlámaná a už netušila jak si sednout. Vyráželi jsme v pátek 22.října, před šestou večer. Z Dunkerque ve Francii, do Doveru v Anglii, jsme jeli trajektem ve 4 ráno. No a v sobotu krátce po poledni jsme dorazili do Lake District v Anglii.


Náš první výlet měl být na nejvyšší horu Lake District, ale jelikož jsme měli málo času, tak jsme se vydali na trochu nižší kopeček. Bylo tam krásně. Já byla naprosto fascinovaná zdejší krajinou. Po cestě jsem se neustále ohlížela dolů a obdivovala výhledy.


Když jsme vylezli nahoru, vysvitlo sluníčko. Bylo nádherně, příjemně teplo, ani se nám nechtělo scházet zpátky do údolí.


Sledovat ty barvy podzimu bylo kouzelný. Myslím, že jsme si vybrali to nejlepší roční období.


Večer jsme se stavili v nádherným městě Keswick. Když jsme se tu procházeli, já byla šíleně nadšená. Všechny ty uličky a domy byly nádherný. A já pořád pobíhala šťastná kolem s foťákem a cvakala všechno možný. Tuhle fotku jsem si naprosto zamilovala.


Miluju skotskou architekturu!


U Keswicku se nachází i jezero. Šli jsme si k němu sednout, pozorovali jsme ptáky, oblohu, vodu a bylo nám tam skvěle. Tolik jsem toužila po tom, vydat se na ten ostrůvek.


Od jezera jsme se vydali k autu a jeli hledat místo na přespání. Stany jsme si postavili za plotem, mezi hromadama písku a štěrku. Naštěstí jsem zvyklá se vyspat už skoro kdekoliv.


Druhý den jsme se vydali na Skidaw, což je druhá nejvyšší hora Lake District. A zase bylo krásně jasno. Cesta na kopec byla plná dobrodružství. Prodírali jsme se uschlým pichlavým porostem, brodili se ledovou řekou, a čím výš jsme byli, tím větší pocit jsem měla, že mě silný vítr odnese. Takovejhle fičák jsem ještě nezažila. Krajina byla zase nádherná a měli jsme skvělej výhled na Keswick a okolí.


Už od prvního dne jsme soutěžili o to, kdo si jako první pohladí ovci. Člověk by neřekl, že to bude tak těžký, neustále před námi utíkaly.


Odpoledne jsme popojeli zase o něco dál. Dali jsme si ještě jeden výšlap. Počasí nebylo už tak sluníčkové jako dopoledne. Přes kopce se valila mlha, bylo o něco chladněji, ale pořád nepršelo, za což jsme byli opravdu rádi. Došli jsme až kamsi na hřeben, podívali se do mlíkového údolí a utíkali zase zpátky dolů, abychom to stihli za světla. Dokonce se nám podařilo ještě za stmívaní najít místo na stanování.


Brzy ráno jsme se vydali opět na cestu. Čekal nás několika hodinový přejezd do Skotska. Naše první zastávka byla u Inveraray Castle. Bylo slunečné chilly morning a procházení se kolem tohohle zajímavého hradu bylo skvělý.


Ve stejnojmeném městečku jsme si pak koupili slavné Fish n' Chips, sedli v přístavu k moři a užívali si slunečný den. Sluníčko mě nabíjelo energií a já se cítila hrozně dobře. Ani se nedivím, že se nám odtamtud vůbec nechtělo.


Nasedli jsme do auta a pokračovali do města Oban. Po cestě jsme se zastavili u hradu na jezeře. Bohužel nemám tušení, jak se to tam jmenovalo. Zrovna bylo suprový světlo, takže já mohla fotit o sto šest.


Do Obanu jsme přijeli hlavně kvůli přístavu. Možná to zní trochu zvláštně, ale má to svoje kouzlo procházet se podél přístavu a pozorovat všechny ty velké lodě, jak připlouvají, odplouvají, nakládají a tak. Občas se sem tam mihne nějaký roztomilý tuleň.


Prošli jsme si město, kochali se jak loděmi, tak domy, ochutnali čerstvý vařený škeble na víně a pak si zašli na dort do kavárny. Ochutnala jsem skotský zákusek Tiffin a hrozně mě překvapilo, že mi k němu dali pouze nůž. Nejdříve jsem si myslela, že se asi spletli, ale když jsem se rozhlédla po kavárně, všimla jsem si, že i ostatní lidé k zákusku dostali nůž.


Oban byl sice krásnej, ale my brzy pokračovali zase dál. Tahle fotka mi přijde skoro jak vystřižená z katalogu. Hrozně se mi líbí světlo a hlavně ty podzimní barvy.


Večer jsme rozdělali stany u zálivu, vypadalo to tam však spíše jako u jezera. Chtěli jsme se jít koupat, ale já s Karčou jsme se k tomu nějak neodhodlaly, sice jsem se už tolik těšila na moře, ale přišlo mi, že byla strašná kosa, ostatní to však dali. Parádní koupačka za západu slunce, dokonce i s tuleněm. My se mezitím procházely po kamenité pláži, sbíraly mušle a obdivovaly či zkoumaly mořské živočichy. Když se setmělo, sedla jsem si k moři, koukala do dáli, pozorovala hvězdnou oblohu a skvěle si zameditovala.


Po snídani jsme se vydali k vodopádu Grey Mare's u kterého byla ferrata. Byli jsme připraveni na to, že budeme mokrý, ale naštěstí nebylo tolik vody, takže jsme se tomu vyhnuli. Byl to parádní zážitek. Ferraty zbožňuju a takhle byla taková dost výjimečná. Lézt kolem vodopádu, chodit přes mosty, těsně nad tryskající vodou je přeci jen něco jiného, než klasické lezení po skalách.


A když člověk vylezl, mohl se kochat nádherným výhledem.


Odpoledne jsme jeli do údolí Glence, kam jsem se těšila, jelikož je to asi jediný místo z celého tripu, který jsem si předem nastudovala. Ale i tak mě to překvapilo, až takovou nádheru jsem nečekala. Dorazili jsme tam a prostě šli na úplně náhodnej kopec, kterej se nám líbil, později jsem zjistila podle mapy, že to nejspíš byl Stob Dearg,


No a nahoře nás čekal takovejhle neuvěřitelnej výhled. Nikde nic, jen bažiny, příroda, široko daleko žádná civilizace, jen jedna spojující silnice. Tahle země mě neustále něčím překvapovala, zamilovala jsem se do ní!


Večer jsme dorazili do města Mallaig. Je to jak na konci světa. Vede sem dlouhá silnice, bez civilizace a pak dál už je jen oceán. Dali jsme si Guinnesse a já měla z toho nostalgickou chvíli (už jako malá jsem ho vždycky v hospodě tátovi upíjela). Spala jsem v autě, což už nikdy nechci, jelikož jsem druhý den byla úplně rozlámaná. Přišla na mě lehká krize, takže jsem byla i docela ráda, že skoro celý den pršelo a my den trávili spíše odpočinkem. Jen jsme se vydali na krátkou procházku po městě a útesech. Navíc jsme si ráno zabouchly klíče v autě, takže jsme to dlouho řešili a pak z toho byli taky lehce přešlí.


Ve 4 odpoledne nám jel trajekt na Isle of Skye. Byly relativně velký vlny, takže se to dost houpalo a viděli jsme delfíny! Na ostrově jsme před setměním stihli už jen Fairy Pools. Člověk šel podél řeky a mohl pozorovat spoustu krásných bazénků a vodopádů. Škoda, že nebylo teplo, hned bych do tý vody skočila. Kempovali jsme na rebely přímo vedle kempu Glenbrittle (byli jsme tam mimo sezónu, takže už byl bohužel zavřenej).

Následující den se počasí ještě víc zhoršilo. Na tomhle ostrově tu prej takhle bývá běžně a prej je tohle ještě dobrý. Pršelo, fučelo, byla šílená mlha. My se odvážně vydali na kopec a po cestě jsme to vzdali, jelikož to nemělo cenu, stejně bychom nic neviděli. Akorát jsme šíleně zmokli. Rozhodli jsme se, že odjedem z tohohle deštivýho místa už dnes. Škoda, že nám to nevyšlo líp, jelikož na tomhle ostrově je to nádherný. Jeli jsme dlouho až do noci, dojeli jsme skoro až k Edinburghu, spali jsme na pláži.


Edingburgh je kouzelné město. Má hrozně zajímavý uličky se spoustou vysokých domů, jelikož v minulosti nebylo kam město rozšiřovat, tak ho museli zvyšovat. Ze všech těch kamenných domů jsem byla naprosto unešená.


Ráda se procházím ve městech, ale spíše v noci, jelikož tam nejsou ty šílený davy lidí, z kterých mívám občas až fóbii. U edingburghského hradu jich bylo opravdu dost...


Zašli jsme za kulturou. Po prohlídce města jsme navštívili národní galerii a galerii portrétů. Strávili jsme tu celý den a večer se vydali k úžasné ženě jménem Fiona, která nás u sebe ubytovala - konečně postel a teplo!


Po teplé a vydatné anglické snídani jsme se vydali do mořského světa. Já s Karčou jsme tam ale nešly, místo toho jsme šly obdivovat tenhle most, postavený ve stejné době jako Eiffelovka - Forth Rail Bridge. Vedle něho vede klasický silniční, přes který jsme šli. Nechápu jak něco tak obrovskýho a impozantního můžou vůbec postavit. Navíc se vedle buduje už i třetí most, jelikož ten současný silniční neslouží tolik, jak by měl.
Chytly jsme tu zajímavý počasí - na jedné straně se to trhalo a obloha byla modrá, na druhé straně naopak bylo vše do šediva.


Odpoledne jsme jeli na kopec Čelisti. Je to vyhaslá sopka, uprostřed rovináté krajiny. Už jsme definitivně opustili hory a mně celkem chyběly. Je to úplně jiný, když se člověk kouká do krajiny a ony tam nejsou.


A pak jsme jeli na pláž. Nejdřív jsme byli na téhle kamenité, vedle který byl hnedka les, což mi přišlo dost ojedinělý. Zase jsme zkoumali mušle a veškerý život kolem.


Potom jsme se přesunuli na pláž písečnou, kde jsme se pořádně vyřádili. Běhali jsme bosí po pláži, vybíhali duny, prali se, přetahovali a hráli nejrůznější hry v písku. Úplně jsem zapomněla, jak moc skvělý moře vlastně je. Byl to úžasnej den.


Čekal nás poslední den ve Skotsku (zítra už to bude jen cestování v autě), takže mi bylo poněkud smutno. Navštívili jsme útesy St. Abbs. Procházeli jsme se po vrcholcích, moře bilo do skal, racci nám řvali do uší. Došli jsme k majáku a pak se jen tak rozplácli dole u moře a relaxovali. Potom jsme si prošli nedaleké městečko Eyemouth.


Opustili jsme Skotsko a jako závěr posledního dne jsme zvolili hrad Bamburgh, který se nachází v Anglii. Takhle obrovskej hrad jsem asi ještě neviděla.


Dovnitř jsme se sice už nedostali (přijeli jsme těsně před zavíračkou, navíc v poslední den sezóny), ale i obcházet si ho a pozorovat zvenku bylo skvělý. Hned u hradu byla pláž, na který jsme se zase dost vyřádili. S Karčou jsme si udělaly hrozně moc parádních fotek s výskokem.



A tady je ještě jednou za stmívání se.

Poslední noc jsme strávili v Bed&Breakfast a snažili si společně naplno užít poslední večer. Následujícího rána jsme se vydali na cestu domů. Jako naschvál bylo nádherně, teplo a sluníčko. A tak jsme se alespoň zastavili u dalšího hradu a udělali si piknik. Cesta byla dlouhá a otravná. Už mě všechno bolelo a začínala jsem se těšit na svoji postel.

Musím říct, že tohle byl jeden z nejlepších tripů, co jsem zažila. Když jsem se vrátila domů, nemohla jsem několik dní normálně fungovat, jelikož jsem byla duší ještě ve Skotsku, neustále si vybavovala všechny ty skvělé zažitky a byla hrozně happy. Tolik mě to zase naplnilo. Miluju cestování, jelikož se při tom můžu cejtit tak nekonečně!

A kdyby to někomu nestačilo, všechny fotky najdete zde: http://anuse99.rajce.idnes.cz/Skotsko_2016/

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 18. prosince 2016 v 13:58 | Reagovat

Nádherné fotografie, nádherná země...

2 nudistka nudistka | Web | 18. prosince 2016 v 14:44 | Reagovat

Ze včera na dnešek jsem měla cestovatelský sen, ráda cestu, takže jsem z tvých fotek nadšená. Pěkné.

3 Anůše Anůše | 18. prosince 2016 v 16:22 | Reagovat

[1]: [2]: Děkuju :-)

4 Zmsestate Zmsestate | E-mail | Web | 9. ledna 2018 v 14:45 | Reagovat

installment loans
<a href="https://paydayloans-online.us.com/">cash advance near me</a>
payday loans bad credit
<a href=https://paydayloans-online.us.com/>cash advance now</a>

5 Dvsgraig Dvsgraig | E-mail | Web | 28. února 2018 v 12:50 | Reagovat

ordering viagra online
<a href=http://cheaperectilepills.com/>erectile dysfunction treatment</a>
viagra canada no prescription
<a href="http://cheaperectilepills.com/">free erectile pills</a> OK’

6 Sxhgraig Sxhgraig | E-mail | Web | 3. dubna 2018 v 20:21 | Reagovat

E-mail Address Sign In Stay on top of the most recent Horse Health news with FREE weekly newsletters from TheHorse. viagra brand secure <a href="http://viagraformenvfa.com/">viagra for men</a> cheap viagra online <a href=http://viagraformenvfa.com/>viagra for men for sale</a>  Food safety issues can be categorized into two types — food allergy for a small group of people or food toxin for everyone. OK’

7 bsnNourdy bsnNourdy | E-mail | Web | 30. dubna 2018 v 11:53 | Reagovat

can you be arrested for payday loan debt https://nofaxnoteletrackpaydayloans.us/
castle payday loans <a href=https://nofaxnoteletrackpaydayloans.us/#>payday loan no fax document</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama