Rakouské Alpy 2016

24. srpna 2016 v 9:07 | Anůše |  Na cestách
Letos se mi splnil jeden z dalšch mých snů - navštívit Alpy v létě. Už dvakrát jsem tam byla v zimě a pokaždé jsem byla neuvěřitelně nadšená, protože tak parádní snowboardování jen tak nikde nezažijete. Navíc se mi hrozně líbily ty pohledy na zasnežené hory a já si občas zasnila a pomyslela si: Jaký to tu asi musí být v létě?
No a teď jsem to konečně poznala. Zamilovala jsem se. Takový pocity jaký jsem tam prožívala jsem snad ještě nikdy neměla. Tolik mě to všechno naplňovalo a já se cítila hrozně šťastná. Neustále jsem děkovala svým kamarádům, že mě sem vzali s sebou.


Jo jinak všechny fotky jsou foceny telefonem, jelikož kamarád Nikon raději zůstal dole v bezpečí.


Vyrazili jsme po dlouhém balení, s nacpaným autem, na střese s rakví a vzadu s nosičem na kole, v páteční podvečer letního dne. Cesta přes celou ČR byla jako vždy dlouhá a otravná, ale už jsem si na tu cestu na jih bez dálnice docela zvykla. K jezeru (o kterém jsem se dozvěděla až ráno) Nussensee, poblíž městečka Bad Ischl jsme dorazili pozdě v noci/brzy ráno. Lehli jsme si k autu a spali pod širákem, za jasné noci plně hvězd.

Ráno nás probudil náš choulostivý kamarád už kolem sedmé hodiny a já se hnedka od otevření oči nemohla dočkat prvního dobrodružství. No a začalo to nádherně. Po snídani, v podobě námi oblíbené ovesné kaše, jsme si šli zaběhat kolem jezera. Když jsem ho poprvý spatřila byla jsem okouzlená. Vůbec jsem netušila, že spíme na tak nádherném místě. Voda byla čístá a průzračná a my neodolali a po běhu hnedka do ní skočili. Studená voda nás takhle po ránu příjemně osvěžila.

Dopoledne jsme vyrazili na ferratu Katrin, moje první v životě. Byla jsem hrozně napjatá a těšila se na to jaké to bude. Cesta k ní nebyla zrovna jednoduchá. Šli jsme po prudké sjezdovce, ve vedru a já si chvílema myslela, že to snad se mnou sekne. Byl to náročnej výstup, ale já se překonala a dala to, protože přesně o tom to je.

Zdroj: horyinfo.cz

Byla jsem nadšená. Doteďka jsem znala jen klasické lezení po skalách u nás v Čechách, ale ferraty v Rakousku, to je prostě naprostá bomba. Hrozně mě to bavilo. Když jsem se poprvé zacvakla a vylezla pár metrů, trošku jsem se chvílema zděsila při pohledu nahoru i dolů, takovej ten první moment... Ale za pár minut jsem si to už jen užívala. Každou chvíli jsem obdivovala ty neuveřitelný a nepopsatelně krásný výhledy. Moje nejčastější slovní spojení byla:
"To je hustý"
"Bože to je nádherný"
"Já jsem z toho úplně vypleskaná" a tak dále..

Ty výhledy byly prostě parádní...

Naše milované jezírko z výšky

Nahoře jsem měla radost z toho, že jsem zdolala svoji první ferratu a už jsem se těšila až o tom budu básnit a vychloubat se tátovi. Udělali jsme několik dostatečně hustých fotek, několikrát se pokochali pohledem dolů a pak pomalu pádili dolů, z toho nechutnýho průďáku. Na chvíli jsme se ještě zastavili v horské hospodě. Kluci si dali pivo a my s Karčou se mezitím opalovaly. Celou dobu jsem měla velký úsměv na tváři.



Den se přehoupl, my se úplně propocený dobelhali zpátky k našemu jezeru a šli si zase zaplavat. Po vykoupání a snězení pozdního oběda z konzervy jsme se vydali na kola. Zase mi bylo skvěle. S Karčou jsme se hrozně těšili na kola, protože jsme sem už jednou na ně měly jet, jenže to nevyšlo a nám to bylo hrozně líto.

Tolik se mi líbil ten pocit, že ještě před chvíli jsme stála támhle někde nahoře v horách a koukala dolů do údolí a teď naopak si tu jezdím a koukám nahoru na ty parádní vrcholky. To všechno v jeden den, během několika hodin.
Projeli jsme se kolem jezera Wolfgangsee po suprový cyklostezce, dojeli do St. Gilgenu, tam to otočili a jeli zpátky. Celkem to bylo asi 44 km, víc už bychom nestihli. Chvílema jsem si připadala jak u moře. Ta barva vody, hory, lidi u vody, plachtenice...




Na tenhle den budu ještě hodně dlouho vzpomínat, asi bych ho zařadila i do jednoho z nejlepších dnů v mým životě.

Další den, v neděli jsme se rozdělili. Dojeli jsme za nádherné městečko Hallstatt na odpočívadlo. Kluci se rozhodli zdolat obávanou ferratu Seewand a my s Karčou se vydaly zase na kolo. Počasí bylo ze začátku nádherný a vůbec bych nečekala, že se může nějak zkazit, ale tak už to v horách bývá.
Vyrazily jsme směrem k Obertraunu, po příjemné cyklostezce. Podle mapy měla být "cesta pro cyklisty", což jsme pochopily jako cyklostezku, všude kudy jsme za ten den jely, ale kupodivu, nikde žádná nebyla a tak jsme musely po silnici. Cesta do Bad Ausse byla chvílema docela šílená, myslím že 24% stoupání mluví za vše. Ale bylo to krásný.


Z Bad Ausse jsme jely k jezeru Grundsee, kde jsme si u vody daly oběd a chvíli si odpočinuly. Čekala nás ještě dlouhá cesta po hlavní silnici (pořád jsme doufaly v to, že tam někde bude ta cyklostezka...) do St. Agathy. Bylo to nejdřív zase do kopce. Počasí se začalo horšit a když jsme byly v plném nasazení šlapání do serpentýnek, dost se rozpršelo. Zmokly jsme až na kost. Nojo, ale jak už to tak bývá, po kopci nahoru následuje zase sjezd. V tom dešti by to bylo docela nebezpečný a tak jsme musely počkat až přestane. I tak to bylo docela o hubu, navíc bez blatníků, takže jsem vlastně jela na slepo, jelikož snad všechna voda mi šla do očí a zmoklé brzy mi moc nebrzdily. Ale zvládly jsme to. Jen jsem dvakrát napálila do Karči (ty brzdy...) a udělala si slušnou modřinu na noze. Ale hlavně, že se kolům nic nestalo.

Po cestě jsme se ještě zastavily v Hallstattu, prolezly jsme to tam a šly se podívat k vodopádům. Začínala nám být pěkná zima a tak jsme rychle pádily k autu. Převlékly jsme se do suchýho a zalezly do auta, jelikož začalo zase pršet. Bylo to otravný, chtěla jsem ven. Od kluků nám přišla zpráva, že přijdou až kolem jedenáctý. Trochu se ztratili. Díky mlze a špatnýmu počasí, špatně odbočili a dali si několikahodinovej výšlap až na nějakej vrchol.

Hallstatt

Se setměním konečně zase přestalo pršel a my s Karčou se vyrazily projít do nočního Hallstattu. Bylo krásný jak se veškerý světla odrážely v jezeře. Město bylo úplně prázný, nikde žádný turista, najednou se tam člověku procházelo úplně jinak. To město je krásný, všechny ty uličky a domy...

Ani v pondělí další den nepřestávalo pršet. Ráno se mi ani nechtělo vylejzat ven a když už jsem se o to pokusila, pěkně jsem se natáhla a spadla do bláta, takže další oblečení mokrý. Abychom se nějak schovali před deštěm rozhodli jsme se pro návštěvu solných dolů v Hallstattu. Dala jsem za to svejch drahocenejch 30 éček (10 vstup + 2x10 lanovka), ale řekla jsem si, že jsem přece na dovolený, tak ať to mám se vším všudy. Prohlídka byla parádní. Náš průvodce byl hrozně milej a vtipnej a hlavně mluvil i anglicky, takže jsme věděli o čem je řeč.
Když jsme vylezli z dolů, počasí se pomalu začínalo vyjasňovat. Stavili jsme se ještě na vyhlídce, která sice přetejkala asijci se selfie tyčema, ale ani se nedivím, ten výhled byl skvělej.


Ani my jsme jednomu selfíčku neodolaly

Odpoledne jsme se vydali na tůru na horu Schaftbergspitze. Karča jela na kole, jelikož ji při chůzi bolela noha a já s klukama si to dala pěšky. Nahoru jsme si šlapali po příjemné lesní cestě. S Karčou jsme se potkali těsně pod vrcholem, kde už nebyly stromy a bylo možno pokračovat jen pěšky. Závěr byl super, zase jsem se pořádně zadejchala. Ale co bychom neudělali pro ten pocit, kterej člověk má tam nahoře a hlavně pro ten neskutečnej výhled. Nahoře na vrcholku jsem se cítila zase úplně hrozně dobře. Ani se mi nechtělo slejzat dolů, ale zima nás donutila.






Poslední den v Alpách bylo nádherně. Ráno jsme si udělali pohodové. Váleli jsme se u jezera a užívali si sluníčko. Odpoledne jsme se rozdělili, Karča s Járou šla na kolo. Objeli si celé jezero Attersee, které má asi 24 km. Já s Jirkou jsme se vydali na další ferratu. Těšila jsem se, jelikož mě to předtím opravdu bavilo, ale zároveň mi bylo trochu líto, že nejdu na kolo.

Po cestě tam jsme trošku zmatkovali. Šli jsme cestou, po nějaký chvíli jsme si řekli, že jdeme asi špatně, tak se vrátili. No a vzápětí nám nějaký lidi řekli, že jsme šli vlastně dobře. Tak alespoň jsme měli pořádnou rozcvičku.
Nevzali jsme s sebou žádnou vodu, což byla velká chyba. Mysleli jsme si, že bude po cestě studánka, ale nikde nebylo nic. Ferrata byla asi na 2,5 hodiny plus pak sestup dolů a mě chvílema bylo fakt mizerně. Byla jsem úplně dehydratovaná. Nejdřív jsem zoufale chytala kapky vody co padaly ze skály a pak mě díkybohu zachránili nějací italové, kteří mi dali napít. Pohled na to obrovský jezero plný vody byl hroznej...



Ale když opominu problém s vodou, tak to bylo zase super. Bylo to zábavný a nahoře nás čekal další skvělý výhled. Až budu velká chtěla bych být lovcem výhledů.
Když jsme po několika hodinách sešli dolů do města a konečně objevili studánku... Takhle jsem snad po vodě nikdy neprahla. Vypila jsem snad tak půlku studny. Zase mi bylo dobře. Už se chýlil večer a my ještě předtím než jsme se vydali na cestu, si šli naposledy zaplavat do nádherně průzračného tyrkysového Attersee.

Byl to krásnej výlet. Překvapivě se nám nikomu vůbec nechtělo domů. Bylo to tam parádní, úplně všechno! Doufám, že se tam co nevidět zase vrátím.

P. S. Líbí se vám takovéhle cestovatelské články? :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Marie Marie | Web | 24. srpna 2016 v 12:34 | Reagovat

Bože, to jsou tak nádherný fotky. Hrozně moc ti závidím, nikdy jsem v horách nebyla, jenom na Špičáku. -.- Ale Alpy jsou můj sen, plus ještě nějaký severský země. :) Fakt parádní, snad se tam taky jednou dostanu. :)

2 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 24. srpna 2016 v 15:28 | Reagovat

Fotky jsou nádherné, jenom se mi z těch výšek roztřásly kolena. V Alpách jsme byli v létě 2x, vždycky nám přálo i počasí a byly to nádherné dovolené ☺☺☺

3 Anůše Anůše | 24. srpna 2016 v 17:39 | Reagovat

[1]: děkuju :) věřím, že se ti tvůj sen brzy splní, mě se také splnil! Jinak severský země mě také lákaj.

[2]: Já výšky úplně miluju. Jako malá jsem s tím měla docela problém, ale teď když jsem někde na hoře běhám tam jak díval a strašně si to užívám. Alpy jsou proste parádní, ideální dovolená

4 Ldfhyday Ldfhyday | E-mail | Web | 8. února 2018 v 22:48 | Reagovat

Hello! All!  <a href="http://genericviaser.com/">generic viagra</a> generic brands viagra online <a href=http://genericviaser.com/>buy viagra</a> ok’

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama