Sugesce

26. července 2014 v 22:30 | Anůše |  Píšu

Joe Murray si vždycky žil po svém. Manželství, ani rodina ho nikdy nelákala. Do svých sedmadvaceti žil s rodiči. Nedokončil vysokou školu, ale v životě mu to ani nikdy nějak nechybělo. Narodil se ve městě Wilmington na pobřeží Severní Karolíny.
Joeův plat v práci nebyl nějak velký, ale k jeho skromnému životu mu to stačilo. Pracoval u jedné společnosti, která rozvážela ryby široko daleko. Joe občas pracoval venku, a jelikož to byl vášnivý milovník ryb - samozřejmě už těch upečených, nikdy s jeho prací neměl problém. Jeho hlavním úkolem bylo kontrolování obrovských mrazících přístrojů plných ryb. Kontroloval údaje tlakoměrů, jestli je všude správná teplota a takové různé věci kolem toho.
Když se Joe jednoho dne už chystal z práce domů, měl před sebou ještě poslední každodenní kontrolu. Projít mrazící místnosti a odečíst údaje tlakoměrů a zapsat je do protokolu. Už bylo docela pozdě a ostatní zaměstnanci nejspíš už odešli domů, ale Joe tohle musel dodělat.
Do prvního z obrovských mrazáků vedly velké těžké dveře. Joe k nim přišel a stiskl páku, díky níž se dveře začaly zvedat. Stiskl vypínače a v mrazácích se rozsvítila světla.
Došel k prvnímu tlakoměru a zkontroloval údaje. Zde bylo vše v pořádku. Pokračoval do další místnosti. Když do ní vešel, začal cítit tu hnusnou zimu a pach rybiny. Venku bylo léto a zde několik desítek stupňů pod nulou.. Naštěstí tu bylo jen sedm místností a tak Joe byl vždycky během několika minut venku.
Vešel do třetí místnosti. Když se chystal zapsat údaj do protokolu, najednou zaslechl šílenou hlasitou ránu. Rozeběhl se za zvukem,poházel z první místnosti.
"Doprdele!" Zakřikl Joe, když vběhl do první místnosti a pochopil z čeho ta rána. Dveře! Spadly! Prostě z ničeho nic žuchly a zabořili se do země.
"Sakra!" Joe se rozeběhl ke dveřím a začal do nich bušit. "Pomoc!" Zakřičel hlasitě, jak jen to šlo. "To snad ne! Kurva! To mě nikdo neslyší?" Joe se pokoušel, jak jen to šlo, ale uvědomoval si, že už nejspíš všichni odešli domů. Byla by jen opravdu náhoda, kdyby tu ještě někdo zůstal. Joe tu obvykle zůstával jako poslední.
Joe neustále bušil. Nevzdával se. Pořád ještě doufal, že se někdo objeví a otevře mu. 'Tohle se ještě nikdy nestalo, tak proč zrovna teď? Jak je to možné, že ty zasraný dveře jen tak z ničeho nic spadly?' Joeovi běhalo v hlavě několik otázek.
"Héj! Tak je tam sakra někdo? Ozvěte se… Prosím!" Joe si uvědomil, že s sebou nemá ani telefon, vlastně nemá nic jiného než modrý desky s protokolem a levnou propisku, kterou koupil na benzince. "Prosííím!" Ruce už měl celé červené od toho bouchání a pleskání do dveří. Zkusil nohy. Začal kopat do dveří tak silně jak to jen šlo. Začal se vztekat.
Uběhlo několik vteřin. "Co to sakra dělám?" Pochopil, že se musí uklidnit. Takhle se akorát zraní, a co potom? Pokoušel se nějak zapojit mozek a něco vymyslet. Cokoliv co by ho mohlo nějak zachránit. Nic ho však nenapadlo. Bohužel ani nic dělat nemohl. "Proč ty kreténi udělali jen jedny dveře? Žádný únikovky? Kdo tohle vymyslel? To nemysleli na někoho, jako jsem já? To je nenapadlo, že by se něco podobného mohlo stát?"
"Proč existuje něco takového? Aby ty ryby shnily! Obří mrazáky. Panebože!"
Asi po deseti minutách, které Joeovi přišli jako hodiny, popadl protokol, otočil ho na druhou prázdnou stranu a napsal: Je mi zima!
Joeovo mrtvé tělo našli až druhý den večer, kdy se po Joeovi začali konečně schánět. Našel ho starý Bobby, když spatřil jeho mrtvé tělo, div z toho nedostal infarkt. Teprve až po několika minutách byl schopen zavolat záchranku, ale už bylo samozřejmě pozdě.
Byl to poněkud zajímavý případ. Nikdo z vyšetřovatelů to nedokázal pořádně pochopit, ale díky Joeovům zápiskům z druhé strany protokolů, se jim lépe podařilo pochopit situaci, z písma poznali že každý řádek byl psán v jiný čas, v průběhu předešlých hodin. Poslední zápisky byly špatno rozeznatelné, zřejmě kvůli panice a rozklepané ruce.
Je mi zima.
Proč já, proč ne raději ten starý mrzák,který mi dělá ze života peklo.
Necítím prsty u nohou, ztěží ještě píšu.
Nějaký čas jsem tu běhal a snažil se hejbat,ale teď už ležím vyřízením.
Už to nedávám. Vyřiďte mámě a tátovi, že je mám fakt rád.
Joeův případ dlouho řešili detektivové i psychiatrové. Doteďka nechtějí prozradit, co vlastně přesně se stalo, ale ze záznamů je známo, že Joe neumřel na podchlazení. Mrazáky byly totiž snížené na minimální teplotu, jelikož byl nějaký problém s proudem a mrázáky proto braly energii z náhradních generátorů (díky tomu pravděpodopně spadly i dveře). A i kdyb byla teplota vyšší není pravděpodobné, že by umrzl za tak poměrně krátkou dobu. Všechno to byla jen sugesce. Jak je to však možné? V jakém psychickém stavu ve skutečnosti Joe Murray byl?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 krabiceplnapribehu krabiceplnapribehu | Web | 26. července 2014 v 22:43 | Reagovat

Tohle mě tak neskutečně moc baví! :D Tenhle krátký příběh se ti neskutečně povedl :)

2 Anůše Anůše | Web | 27. července 2014 v 3:35 | Reagovat

[1]: díky :)

3 Lili Lili | Web | 27. července 2014 v 13:04 | Reagovat

super příběh :-) povedl se

4 Anůše Anůše | Web | 28. července 2014 v 0:33 | Reagovat

[3]: diky moc:))

5 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 2. srpna 2014 v 16:11 | Reagovat

Love this :333 :D
I když je to celkem dlouhé, vystihlas okamžiky moc kráááásně :33333 :D
Budeš dělat i další? O.o

6 Anůše Anůše | Web | 4. srpna 2014 v 0:32 | Reagovat

[5]: jo taky jsem přemýšlela nad tou délkou a nějak jsem si uvědomila, že ani vlastně přesně nevím, jak dlouhý by měl být půlminutový horor, ale příště se pokusím udělat kratší ;) jsem ráda, že se ti to líbí a určitě co nejdříve nějaký napíši :))

7 Jany Jany | Web | 4. srpna 2014 v 14:03 | Reagovat

Wau. Fakt hustý. Jak spadly ty dveře, tak jsem si myslela, že se tam objeví nějaká příšera. :D Vážně se ti to moc povedlo. :)

8 Ireth Vay Ireth Vay | Web | 29. září 2014 v 7:13 | Reagovat

Suprový příběh! Sice jsem čekala něco, jako vraždící obrovskou rybu, ale tahle verze se mi líbí asi víc :D Ponechala si své tajemství a to je dobře :)

9 Anůše Anůše | Web | 3. října 2014 v 23:02 | Reagovat

[7]: , [8]: díky, díky :) máte moc velkou sci-fi představivost, ale možná že by takováhle verze byla taky zajímavá, no kdo ví.. :D

10 Anne Anne | 9. listopadu 2014 v 22:39 | Reagovat

Ty jo, paráda, povedený :))

11 Anůše Anůše | Web | 11. listopadu 2014 v 11:23 | Reagovat

[10]: díky :)

12 Xerodoth Sigmius/KayW Xerodoth Sigmius/KayW | E-mail | Web | 2. prosince 2014 v 19:34 | Reagovat

Osobně myslím, že v mnohých případech jsou tyhle psychologické pointy mnohem víc creepy, než ty, které se snaží za každou cenu vyvolat v divákovi pocit hrůzy za pomocí "příšery", jak tvrdí některé předchozí komentáře. A za tu Lidskou Zoo ode mě máš taky cookie :D

13 Anůše Anůše | Web | 3. prosince 2014 v 20:56 | Reagovat

[12]: jéj díky! tvůj názor se skvělej a rozhodně s tebou souhlasím. já úplně miluju takovýhle psychologický 'věci'. vždycky mě to dokáže tolik nadchnout a i nad tím třeba pak přemýslím a přemítám si takový ty otázky typu jak je to možný? atp.
tohle byl však jen takovej hokus pokus, ale jsem hrozně ráda, že se to líbí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama