Pocity po návštěvě Ameriky

8. března 2014 v 15:59 | Anůše |  Ze života
"Čas dát poslední sbohem Floridě. Nemůžu uvěřit tomu, že už se vrácím domů, už se zase vrácím přes půlku světa do našeho zaprděného Česka. Vzlétáváme. Miami mi mává na rozloučenou a já se se slzami v očích snažím prohlédnout si poslední části Floridy."
"A už jsme v New Yorku. Florida už je daleko. Teď už zbývá jen opustit Ameriku."
"Hrozný pocit. Vylézám z letadla. Vím, že už jsem v Evropě. Z ničeho nic jsem v Amsterdamu. Ale aspoň, že jsme zrovna tu. Je potešující, že se tu budeme moc pár hodin zdržet a prohlédnout si ho. Aspoň si trochu zase zvyknu na Evropu."

Tak takovéhle byly moje myšlenky při opouštění USA. Tolik se mi nechtělo domů. Sice jsem věděla, že zas uvidím své kamarády, svoji lásku, ale oni by na mě všichni počkali. Klidně bych se tam mohla ještě o něco zdržet, nikomu by to neublížilo. Tak rychle to uběhlo... Každý den byl tak skvělý. Žila jsem na plno a jen si užívala. A navíc poslední den jsem zažila tak něco suprového, takže po tom se mi už tuplem nechtělo domů.

Co na USA říct... Viděla jsem jenom malinkou část toho skvělého státu. A můžu říct, že to je opravdu místo mých snů. Chtěla jsem sem už od mala. Vždycky jsem snila o tom, jak tu jednoho dne budu žít, nebo že se tam aspoň podívám. A teď se to splnilo. Sice jen na krátkou dobu, ale byla jsem tam! Florida mě nikdy moc nijak nelákala. Vždycky to byl západ a New York. Ale přeci jen i ona je skvělá! Když jsme přiletěli do Miami byl to pro nás šok. Ne jenom ta změna počasí a časovej posun, ale celá ta krajina, ti lidé, zkrátka všechno.

Na Americe se mi rozhodně líbí příjemnost lidí. Každý vás tam pozdraví. Né jako u nás, že kolem vás projde namyšelený člověk, kterého by ani za nic nenapadlo otevřít pusu a promluvit na vás.
Taky se vás tam hnedka ptají jak se máte! Skvělý začátek konverzace. Vy totiž můžete dodat, že dobře, třeba kvůli tomu jaké je dneska krásné počasí a konverzace může začít! Za celou dobu jsme neměli ani jeden menší spor. Nikdo na nás neukazoval ani se nikdo nepopadal za hlavu, když mamka promluvila anglicky :D

Hnedka je cítít jak jiný je to svět. Každý detail mi tam přišel úplně jiný.

Jediná věc, která mě tam trochu štvala bylo to jídlo. Ano Amerika, země fastfoodu. Normální jídlo na Floridě ze sámošky je třeba třikrát dražší, i víc. Ale zase tam toho mají o hodně víc. U nás máme třeba jen jeden druh oni dvacet.. Jediné co je tam stejně drahé jsou právě ty fastfoody, takže se ani nedivím, že to maj lidé tolik rádi. A těch tlustých lidí. No co dodat. Rozhodně bych takhle nechtěla dopadnout. Ale v Americe se tomu podle mě jen tak nevyhnete. A těch lidé s iphonama! I malý děti je maj!

Totálně jsem si to tam zamilovala! Bylo to ještě lepší než sem očekávala! Rozhodně se tam chci vrátit a každému Ameriku doporučuji. Otevřelo mi to oči a zase o něco změnilo pohled na život. Zažila jsem tam ty nejlepší zážitky. Za necelých 14 dní jsem toho snad zažila tolik jako ani za celý život ne. Když jsem přilétávla domů, měla jsem pocit že mě to totálně změnilo. Sice nemám ráda tyhle kecy, ale ještě se uvidí.
Až budu mít čas a chuť nejspíš přidám podrobější popisy zážitků a fotky!

Domů jsem dorazila zárověň smutná a záoveň totálně nabuzená zážitkama! Nechtělo se mi tu být.
Druhý den jsem šla hnedka do školy. Celý den jsem jen vyprávěla a stěžovala si, že tu nechci žít. Že chci žít v Americe!!!
Furt mám pocit, že jsem něco zapoměla zmínit. Něco důležitého... Ale tak když si vzpomenu přidám to do dalšího článku..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama